Česky Slovenská jazyková mutace Anglická jazyková mutace Německá jazyková mutace Italská jazyková mutace
Česká republika - Plzeňský - Plzeň - informace o lokalitě
Blank

Plzeň

Plzeňský
Rozloha: 138 km2
Počet obyvatel: 170 000

Základní informace a charakteristika města:

Město "Nová Plzeň bylo založeno na příkaz českého krále Václava II. roku 1295 na soutoku řek Radbuzy, Mže, Úhlavy a Úslavy. Od počátku se stalo důležitým obchodním střediskem na významné křižovatce cest do Norimberka a Řezna.

Rozlohou (ve 14. stol. 20 ha, 290 domů a 3 000 obyvatel) po Praze a Kutné Hoře třetí největší město v Čechách. V 16. stol. se zde projevilo významné působení italských stavitelů. V letech 1599 – 1600 Plzeň dočasně sídlem římského císaře a českého krále Rudolfa II.

V období českého stavovského povstání byla Plzeň obléhána a r. 1618 dobyta vojsky Mansfelda. Konec 17. stol. v Plzni spojen s barokem a se jmény stavitele Jakuba Augustona a sochaře Kristiána Widmana.

Historické jádro města (půdorysnou strukturou do značné míry totožné s celým původním gotickým městem) bylo v roce 1989 prohlášeno městskou památkovou rezervací. V první polovině 19. stol. mohutný rozvoj města, v roce 1842 založen Měšťanský pivovar Prazdroj a v tomtéž období strojírenský podnik Škoda.

Dnes v Plzni žije kolem 170 000 obyvatel a je sídlem Západočeské univerzity a biskupství. Historické centrum patří mezi nejstarší městské památkové rezervace České republiky.

Dominantou města je v ČR nejvyšší kostelní věž (103 m) chrámu sv. Bartoloměje. Za zmínku stojí plzeňské historické podzemí - síť třípatrových sklepů, vznikající od středověku, jež je vedle podzemí v Jihlavě a Znojmě největší v republice. Období renesance reprezentuje velkolepá radnice, řada měšťanských domů a široký soubor kamenných portálů. Z barokních památek jmenujme alespoň budovu biskupství od významného již zmíněného architekta Jakuba Augustona.

Na konci 19. století vznikla v Plzni třetí největší synagoga na světě v maursko-románském slohu. Tehdy byl na místě pobořených středověkých hradeb vybudován souvislý pás městských sadů a parků.

Za zmínku stojí Františkánský klášter, gotický Hrad Radaně, zámek Kozel, Městské sady, Křižíkovy sady, morový sloup ze 17. století, Měšťanská Beseda z roku 1901, Pivovarské muzeum, funkční model knihtiskařského stroje, umístěný v plzeňském podzemí. Na tomto stroji v roce 1468 vytiskl Johannes Guttenberg právě v Plzni první tištěnou knihu, kroniku Trojánskou.

Novější historii připomíná v Plzni památník americké armády, která v roce 1945 osvobodila město, Patton Memorial, nazvaný po svém slavném generálovi.

Za návštěvu v Plzni ale zcela jistě stojí i místní Zoo, botanická zahrada a unikátní Dinopark, který nabídne nevšední výlet do dávné minulosti plné dinosaurů a pohyblivých modelů ještěrů v životní velikosti.

A ještě něco málo o místním pivu :
Pivo se v Plzni vaří takřka od jejího založení. První písemnou zprávu pivovarnického charakteru můžeme nalézt již v roce 1307. Jedná se o závěť, ve které Wolfram Zwinilinger odkazuje kostelu sv. Bartoloměje svůj pivovar a sladovnu. Později se pivo vařilo pouze v domech, kterým král Václav II. ve 13. století udělil právo várečné. Ve 14. století tedy toto privilegium měli jen majitelé domů uvnitř hradeb. Vaření piva bylo svobodným měšťanským povoláním, proto nebylo cechovně regulováno. Protože právo bylo uděleno celkem 260 měšťanům, nejednotnost výrobní technologie a rozličné přísady způsobovaly velké rozdíly v kvalitě piva. Historickým mezníkem, který změnil celou pivní historii, se stal rok 1838, když muselo být vylito před radnicí 36 hektolitrů nekvalitního piva. Tato neblahá událost ovlivnila právovárečné měšťanstvo natolik, že se rozhodli společně vybudovat nový moderní pivovar, aby navždy zajistili výrobu kvalitního plzeňského piva.

Výstavbou pivovaru byl pověřen stavitel Martin Stelzer, který zde uplatnil bohaté zkušenosti, které načerpal ze zahraničních cest po pivovarech. Přesvědčil ho, aby se s ním vydal zpět do Čech a v novém pivovaru uvařil pivo novou metodou spodního kvašení. Groll se svého úkolu zhostil výtečně a dne 5. října 1842 uvařil první spodně kvašený světlý ležák, který se stal pravzorem všem ostatním světlým pivům. Pivovar si tento památný den připomíná každý rok slavností nazvanou Pilsner Fest. Výroba zcela nového ležáku s nezaměnitelnou chutí a kvalitou učinila brzy z Plzně světovou metropoli piva. Obliba "plzeňského" však vyvolala mezi ostatními pivovary rozsáhlé snahy o jeho napodobení. Nejjednodušší snahou napodobit Pilsner Urquell bylo přisvojení si téhož názvu. Objevila se piva s označením pils, pilsner či pilsener, jejichž kvalita a smyslové vlastnosti kazily pověst našeho pravého plzeňského piva. Aby nedocházelo k záměnám s jinými pivy a bylo zřejmé, že pouze pivo této značky je nejstarším a jediným pravým plzeňským pivem, byla v roce 1898 vytvořena ochranná známka "Pilsner Urquell". Úspěch plzeňského piva a prosperita pivovaru se nedaly ničím zastavit a značka Pilsner Urquell se brzy stala nejznámějším synonymem kvality na celém světě.